Hudbu k práci si aspoň občas pustí každý – někdo kvůli neverending hluku z kuchyňky, další kvůli hudbě samotné a jiný zase jen proto, aby na něj prostě nikdo nemluvil. Ať tak či tak, určitě jste si už taky všimli, že to, co si do těch sluchátek pustíte, hodně ovlivní, jak se vám v tu chvíli bude pracovat a přemýšlet.
Ale věděli jste, že můžeme jít ještě o krok dál a díky hudbě si doslova “hacknout” mozek?
Půjdeme na to přes mozkové vlny, které jsou přirozenou součástí elektromagnetického pole, které díky elektrické aktivitě neuronů vzniká kolem našeho mozku. Věda předpokládala jejich existenci už od konce 19. století, ale až s vynálezem elektroencefalogramu, známého spíše pod zkratkou EEG, ve 30. letech 20. století byly tyto teze potvrzeny a přístroj jako bonus dokázal rovnou rozlišit i několik jejich typů.
Mozkové vlny měříme v Hertzích (Hz), stejně jako tónové frekvence (ha, první propojení s hudbou!) a nejčastěji tak rozlišujeme utra nízké tóny Delty, přes vlny Théta, Alfa, Beta, až po vysokofrekvenční Gama vlny.
Během života jsou aktivní všechny a během dne se různě ladí, podle toho, jak prožíváme svět kolem nás. Ale vždy v jeden moment je jeden typ vln dominantnější – a ten pak ovlivňuje naše psychické rozpoložení.
A o jakých typech vln se bavíme?
Když se chcete opravdu řádně uvolnit, třeba po náročném dni, výkonu nebo období, budou vás zajímat Delta vlny s frekvencí 1 – 4 Hz. Ty jsou dominantní při hluboké meditaci, ve stavu hlubokého spánku nebo v bezvědomí a dokáží nás úplně zklidnit a navíc důkladně zregenerovat náš organismus. O to horší je to ale s jejich navozením, no...
Trochu častější jsou Theta vlny s frekvencí 4 – 8 Hz, se kterými se také setkáváme při meditaci, relaxaci a v některých fázích spánku a které mají na svědomí zlepšování naší dlouhodobé paměti a schopnost nacházet kreativní řešení. Jsou tedy ideálním pomocníkem v situacích, kdy se hodně a cíleně učíte (třeba na zkoušky) a potřebujete si to obrovské kvantum informací zapamatovat. Nebo když potřebujete vyřešit nějaký zapeklitý problém. Ale tady se asi shodneme na tom, že pokusy o meditaci či spánek v takových situacích mnohdy končí spíš neúspěchem a dlouhým zíráním do stropu.
Ale s tím nám zase můžou pomoct Alfa vlny s frekvencí 8 – 12 Hz, k jejichž aktivaci dochází při odpočinku a uvolnění a které mohou být takovým předstupněm Theta vln. Duševní pohoda a klid, který Alfa vlny vyvolávají, zlepšují kvalitu spánku, podporují schopnost usnout a lépe se učit, zvyšují naši produktivitu a prospívají imunitě. Na zdraví!
Pomyslným protikladem harmonických Alfa vln jsou Beta vlny s frekvencí 12 – 40 Hz, u kterých platí, že čím vyšší frekvence naše mozkové vlny dosahují, tím jsme podrážděnější, nervóznější a úzkostlivější. A naopak při frekvencích nižších jsme spíš unavení a ospalí. Ani jedna z variant není na první pohled úplně lákavým stavem na práci, ale je důležité říct, že právě díky převaze Beta vln jsme schopni řešit problémy a logicky a analyticky uvažovat. Takže v omezené míře mají v pracovním dni své místo a ještě za ně jsme rádi!
A nakonec se dostáváme k nejdivočejším Gama vlnám s frekvencí 40 – 100 Hz, které se ve velké míře objevují ve chvílích, kdy náš mozek vystavujeme náročným úkolům, přemýšlení nebo učení. Gama vlny jsou nepostradatelným parťákem pro dobrou práci!
Ale abychom nikomu nekřivdili, všechny typy mozkových vln jsou pro nás a naši práci hodně důležitý, akorát každý uvítáme vždy v trochu jiné situaci nebo fázi dne.
A jak se teda správně naladit?
To se musíme vrátit od mozku zpátky k hudbě. Binaural beats označují hudbu, tracky nebo celé playlisty, které konkrétní zvukovou frekvenci využívají k synchronizaci s mozkovými vlnami a tak mohou “přeprogramovat” naše momentální rozpoložení.
V praxi to vypadá tak, že vám speciálně vytvořený track vysílá do levého ucha tón jiné frekvence (třeba 200 Hz), než do ucha pravého (třeba 205 Hz). Náš mozek se pak tyhle dva signály pokouší “smíchat” (vyruší společných 200 Hz) a výsledkem je frekvence s hodnotou zařaditelnou do spektra mozkových vln (v tomhle případě je to 5 Hz, což odpovídá vlně Theta).
Celé to samozřejmě funguje jenom při použití sluchátek a někdy taky dá dost práce najít vhodnou hudbu přímo pro tyhle účely a naši potřebu. Každopádně je to ale jedna z cest, jak každodenní práci zlepšit a zefektivnit, jak si pomoci při řešení zapeklitých úkolů a jak potom navodit a podpořit nezbytnou regeneraci. A tak jsme se s vámi o to museli podělit!
My, Lidi z Baru, s touhle libůstkou koketujeme už nějaký pátek, tak vám sem pak hodíme i nějaký naše vlastní poznatky.
